|
|
Schopnost kokrhele menšího (Rhinanthus minor L.) parazitovat na vybraných druzích trav a snížit produkci jejich nadzemní biomasy
Křeček, Tomáš
Kokrhel menší (Rhinanthus minor) byl dříve považován za plevelnou rostlinu v travních porostech díky snižování výnosu a rychlé ztrátě kvality píce. Dnes je ale ce-něn díky své schopnosti snížit konkurenceschopnost agresivních druhů trav, čímž umož-ní obnovení druhově bohatých travních porostů. V suchých a teplých podmínkách jižní Moravy byla testována vhodnost různých druhů trav sloužit jako hostitel kokrhele men-šího. Současně bylo sledováno hodnocení vlivu závlahy v podmínkách sucha během jarního růstu na produkci nadzemní biomasy poloparazitických rostlin i jejich hostitele. Poslední částí experimentu byla zkouška hydrofobnosti a infiltrační schopnosti půd. Polní experiment byl založen v Žabčicích na pokusné stanici Mendelovy university v Brně. Pro zjištění schopnosti kokrhele menšího parazitovat na různých druzích trav byly zvoleny kostřava červená, lipnice luční, jílek vytrvalý a kostřava rákosovitá. Závla-ha průkazně zvýšila počet rostlin i biomasu kokrhele menšího. Největší počet rostlin i biomasa kokrhele menšího byl zjištěn na zavlažovaných parcelách s kostřavou rákosovi-tou. Na druhou stranu nejmenší počet rostlin byl na parcelách s kostřavou červenou. Ty-to rozdíly souvisí zřejmě se schopností hostitelské rostliny vyrovnat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Z pokusu vyplývá, že kostřava červená není vhodným hostitelem kokrhele men-šího v suchých a teplých podmínkách jižní Moravy. Naopak vhodným hostitelem se jeví hluboce kořenící kostřava rákosovitá a klonální (výběžkatá) lipnice luční.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Kofermentace biologicky rozložitelných odpadů a čistírenských kalů
Hlavenková, Ema
Tato diplomová práce pojednává o využití travní seče jako vstupní suroviny pro kofermentaci s čistírenskými kaly a materiálem z druhého stupně anaerobní fermentace zemědělské bioplynové stanice. Testovaným materiálem byla travní hmota ze dvou lokalit, Brno-Líšeň a Mokrá-Horákov. Travní hmota byla testována ve formě čerstvé, zavadlé travní seče a travní siláže. Fermentační testy byly provedeny v Republikové referenční laboratoři Mendelovy univerzity v Brně. V průběhu testování bylo měřeno množství bioplynu a jeho složení. Testy probíhaly při teplotě 42 °C. U čerstvé travní hmoty vzniklo při kofermentaci s kalem průměrně 0,497 m3.kg-1 bioplynu a 0,273 m3.kg-1 metanu. Při kofermentaci s materiálem z BPS 0,474 m3.kg-1 bioplynu a 0,252 m3.kg-1 metanu. Při testování zavadlé travní hmoty vzniklo při kofermentaci s kaly 0,416 m3.kg-1 bioplynu a 0,230 m3.kg-1 metanu. S materiálem z BPS vzniklo 0,399 m3.kg-1 bioplynu a 0,208 m3.kg-1 metanu. Kofermentace travní siláže s kalem vyprodukovala 0,466 m3.kg-1 bioplynu a 0,277 m3.kg-1 metanu. Při kofermentaci s materiálem z BPS vzniklo 0,394 m3.kg-1 bioplynu a 0,227 m3.kg-1 metanu.
|
|
|
Hodnocení kořenového systému a infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav
Dostál, Jiří
V zemědělství se velmi často využívají jílky, kostřavy a mezirodové hybridy xFestulolium, které jsou považovány za optimální travní druhy pro intenzivní produkci píce. Jílky jsou náchylné k abiotickým stresům, kterých s nastávající klimatickou změnou přibývá. Proto byly vyšlechtěny mezirodové hybridy Festulolium, které disponují vyhovujícími parametry (vyšší odolnost vůči suchu, schopnost prokořenění zhutnělých vrstev, lepší využitelnost živin aj.) pro zajištění kvalitní produkce a plnění dalších ekosystémových služeb. Pro plnění ekosystémových funkcí je zásadní biomasa a architektura kořenů. V této práci jsem se zaměřil na hodnocení kořenového systému a porovnání infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav. Pro porovnání vybraných parametrů, byly trávy pěstovány v trubkách naplněných pískem. Byly testovány druhy Lolium multiflorum (cv. DALLARA), Festuca pratensis (cv. HYPERBOLA), Festulolium braunii (cv. HOSTYN), Festulolium krasanii (cv. HYKOR a HIPAST), Festulolium loliaceum (cv. PRIOR) a Trifolium pratense (cv. CALLISTO). Hodnocenými parametry byly: délka rostlin, počet odnoží, maximální hloubka zakořenění, celková délka kořenů, objem kořenů, povrch kořenů, délka kořenů v jednotlivých tloušťkových kategoriích, hmotnost suché nadzemní a podzemní biomasy. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u jílku mnohokvětého (cv. DALLARA) a u Festulolium braunii (cv. HOSTYN). Další částí práce byl odběr a hodnocení kořenů z půdy na pokusných parcelách ve Vatíně. V tomto měření byly vybrány druhy Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium krasanii (cv. HYKOR). V parametrech celková délka kořenů, povrch kořenů a objem kořenů nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Festulolium (cv. HYKOR) měl průkazně silnější kořeny v porovnání s kostřavou červenou. Poslední částí výzkumu bylo porovnání infiltrační schopnosti půdy u těchto druhů: Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium (cv. HOSTYN, PRIOR a HYKOR). Nejvyšší infiltrační schopnost byla změřena na parcele Festulolium loliaceum (cv. PRIOR).
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
| |
|
|
Srovnání kořenového systému hybridů trav xFestulolium s rodičovskými druhy
Lukášek, Dominik
Jílky jsou obecně považovány za optimální travní druhy pro intenzivní zemědělství v oblastech s dostatkem srážek, neboť poskytují vysokou produkci kvalitní píce. Bohužel jim chybí odolnost vůči abiotickým stresům. S ohledem na probíhající klimatickou změnu, kdy těchto stresů bude přibývat, se hledají geny z lépe adaptovaného rodu Festuca. Cílovými znaky jsou lepší využití dusíku a vody pro dosažení vysoké produkce píce, zvýšená odolnost vůči suchu i schopnost prokořenění zhutnělých vrstev půdy. Tyto cíle vedou k výzkumu růstu kořenů, které jsou pro plnění výše uvedených cílů zásadní. V návaznosti na výzkumy M. Humphreyse jsme se v našem výzkumu zaměřili na detailní sledování růstu kořenů třech druhů xFestulolií a jejich rodičovských druhů v počátečních fázích vývoje. Byly testovány následující trávy: Festuca arundinacea (cv. KORA), Festuca pratensis (cv. PRONELA), Lolium multiflorum (cv. MORAVICE) a xFestulolium (cv. HYKOR, HOSTYN a PRIOR). Byla zvolena metoda pěstování ve válcích s pískem ve venkovních podmínkách s přihnojením ve dvou dávkách, odpovídajících celkem 80 kg N/ha. Pokus probíhal ve dvou termínech: 21. 5. až 23. 7. 2015 a 21. 9. až 11. 12. 2015. V 1. termínu byl růst limitován vysokými teplotami. V 2. termínu byly limitující naopak především nízké teploty, hlavně ke konci vegetace. Hodnocenými parametry byly: maximální hloubka zakořenění, celková suchá kořenová biomasa, celková délka kořenů, povrch kořenů, objem kořenů, poměr R/S, hmotnost suché nadzemní biomasy, maximální výška nadzemní biomasy, počet odnoží, počet vyvinutých listů, plocha listů a délka kořenů v jednotlivých tloušťkových kategoriích. Délka, povrch a objem kořenů s plochou listů se vyhodnocovaly prostřednictvím obrazové analýzy skenů v programu WinRHIZO (Regent Instruments, Canada). Ve většině parametrů byla nejlepší Lolium multiflorum MORAVICE spolu s xFestulolium HOSTYN. Rozdíly mezi nimi jsou ve většině parametrů statisticky neprůkazné (mimo maximální hloubku zakořenění a plochu listů, kde MORAVICE dosáhla průkazně vyšších hodnot). Předpokládané přednosti xFestulolium PRIOR, týkající se růstu silných a hlubokých kořenů, se v tomto pokuse neprojevily. Předpokládaným hlavním důvodem je ukončení pokusu v brzké fázi vývoje a nedostatek času pro větší rozvoj silnějších adventivních kořenů.
|
|
| |
host ::
RSS.